Ještě mnohem dřív, než Celeronovi vykvetl na lících nápis „Masna“, měla jeho sestra vidinu. Viděla Celerona na hromadě smažených pětikorun, jak ukazuje směrem na západ, žongluje s neviditelnýma plameňákama a smrká do květináče. Celou dobu přitom za Celeronem stál pan Klobouk a snažil se namazat si nos marmeládou.

Když se o vidině dozvěděla Celeronova matka, která se shodou okolností jmenovala Celeronova Matka, okamžitě dovlekla oba sourozence k panu Frojdovi a zeptala se ho, co to má kurva znamenat.

Frojd položil Celeronovu Matku na divan, Celerona posadil do křesla, jeho sestru schoval do zásuvky a sám vyběhl oknem. Po několika hodinách začala nervózní Matka vysvětlovat:

• Marmeláda je jasná metafora pro „sezení na židli a pozorováni mrtvého leguána“.
• Smrkání do květináče pak odkazuje k „lepení různobarevných papírků do cestovního pasu a mumlání: ‘tak dlouho se chodí se džbánem pro máslo, až si vezír zapálí vousy a začne pobíhat po kurtu’“.

Když to matka dořekla, Celeron vyskočil z křesla, vyměnil si paruku, otočil knoflíkem na zdi a s voláním „Lojs Lejn je těhotná!“ zmizel ve zbrojnici.

Tento článek byl přidán 5. Říjen 2007 v 9:12 a je zařazen do pohnuté osudy. Reakce na článek můžeš sledovat přes RSS 2.0 export. Reaguj, nebo pošli trackback z vlastního blogu.