Seděl jsem v kádi plné šampaňského a nad hlavou se mi kýval diamantový lustr. Můj sluha Brad Pitt mi zrovna masíroval záda zubním kartáčkem. Když byl hotov, hodil jsem po něm pár akcií Světové banky jako spropitné, a šel se utřít.

Vtom mi cestu zkřížil Klk. Ano, ten Klk! Řekl mi, že jestli mu okamžitě nebudu po vůli, vypustí na mě hejno biologicky zmutovaných hybridů mezi včelou a kosatkou. Instinktivně jsem zahalil svoje dechberoucí tělo do ručníku od Versaceho. Zamrkal jsem svými fantastickými řasy, abych získal trochu času. S Klkem to ani nehlo.

„Tak dobře,“ řekl jsem, „ale nejdřív ti chci ukázat něco rajcovního na svém písíčku!“ Lascivně jsem se kolem Klka omotal a vytáhl zpod umyvadla diamantovou klávesnici. „Teď se chvíli nedívej,“ řekl jsem nosem, zatímco mé hbité prsty kuly ten nejstrašnější PDF soubor, který kdy spatřil světlo světa!

Když jsem byl hotov, stačilo soubor uložit a poodstoupit od klávesnice, aby si geniální Klk z mého výrazu tváře přečetl, co jsem vytvořil.

„Jak jsi mohl!“ řval na mě, držíc se oběma rukama za zuby. Pokusil se pak spáchat rychlou sebevraždu pomocí důmyslné kombinace vuvuzely a ampliónu, ale třásly se mu ruce natolik, že neuspěl.

Zbytek svého života strávil jako šílený prodejce bicyklů značky „Fousek“.