Smrt v díře

15. října 2007 | Ondra

permac.jpg Dvě děti na obrázku jsou zachyceny těsně před hroznou smrtí pozřením od obřího mravkolva. Toto impozantní zvíře, žijící v ruské tajze a na vrcholu Kilimandžára se živí pouze lidmi oblečenými do zimních bund. Vypadá jako kříženec mamuta a anakondy, váží 15 tun a jeho oblíbená kapela jsou N´sync. Své oběti chytá pomocí obrovských chapadel jež rychlostí zvuku vystřeluje ze své nory, kterou jeho oběti většinou mylně považují za autobusovou zastávku.

Důvodem existence takto nesmyslné šelmy se zabývá mnoho vědců od Johanesburgu po Stockholm a jejich bádání zatím přineslo tato zjištění;

  1. Mravkolev byl původně černošská hospodyně v rodině východoněmeckého sedláka, kterou štípla do nosu vosa císařská, zrovna když sbírala dříví na otop.
  2. Žádný mravkolev neexistuje, jelikož třetí derivace binárního zápisu genesis umožňuje pouze existenci homosexuálních levhartů jezdících na růžových trojkolkách vyrobených z marcipánu (výpočet proveden Ferencem Horváthem, maďarským laureátem nobelovy ceny za matematiku, mír a koukání do slunce pomocí mikroskopu).
  3. Mravkolev je zakletý rytíř nindža, kterého vysvobodí pouze polibek od 50 nahých husitů a dvě rány klepadlem na koberce přes záda.

Každopádně při náhodném setkání s tímto tvorem se doporučuji převléci za hromosvod a polohlasně zpívat rakouskou hymnu za doprovodu Los Angelské filharmonie. Zvyšuje to šanci na přežití asi o 13%.



komentářů 5

  1. Filip:

    „Vážený“ profesore O., unikla vám nejnovější teorie pana Johana Mouka:

    4. Bylo to mravkolevovo levé oko (ve tvaru geparda), které přesvědčilo Dr. Ference Horvátha, aby vydal svoji zcela nesmyslnou teorii o neexistenci mravkoleva. Nasvědčuje tomu skutečnost, že Horváth svoji teorii podpořil v podstatě výhradně boucháním do stolu a rapováním na podklad „Kdyby tisíc klarinetů“. Při předávání Nobelovy ceny pak nervozitou sežral nejen šest výtisků své práce, ale také medaili „Za schopnost koukat dopředu“, kterou mu omylem darovali.

    Doufám, že si příště lépe prostudujete podklady, pane!

    S odtažitým pozdravem,
    Doc. Julián Kosočtverec, PhD.

  2. Ondra:

    Když už mě tady chcete mermomocí poučovat, drahý „kolego“, ujistěte se nejdřív o elementárních faktech. Tak za prvé: Johan Mouk je rachitická, parkinsonem trpící želva, žijící na dně Bajkalského jezera a jako taková není v akademické obci (až na pár vyjímek) příliš respektovaná. Druhou, neméně zajímavou skutečností je fakt, že Vy sám jste potomkem kraba a estrádní umělkyně třetí kategorie a Vaším největším přínosem pro lidstvo je plynové holidlo podpaždí pro slony…

    Doufám že příště si políbíte prdel!

    S nuceným pozdravem,
    prof. Bartoloměj Okoun, Csc.

  3. Filip:

    „Milý“ „příteli“,

    je zajímavé slyšet kritiku od člověka, jehož jedinou vědeckou publikací je pamflet „Někdy hoří: Analýza různých způsobů, jak může holub ležet na zádech a malovat do vzduchu rákosí“. Nehledě na pochybné okolností, za kterých jste dostal profesuru pomocí květináče a hromady kamení.

    S „aby se neřeklo“ pozdravem a ledabylým mávnutím rukou,
    Doc. Julián Kosočtverec, PhD.

  4. Ondra:

    Pane „docente“,

    nechtěl jsem zacházet do krajností ale donutil jste mě. Vzpomínáte si na Tokijské sympozium vědy 2006? Věřím že ano, jak byste taky mohl zapomenout na incident kdy jste se opilý pokoušel žonglovat s hořícími meči před japonským císařem? A nepochybuji o tom, že máte do mozku trvale vyryt obraz, kdy se vám pod nohy přimotal přátelský robot Aibo, po kterém jste s výkřikem: „Satanáš je tady! Vem si je všechny, pane Lucifere, jenom mě ušetři!“ již dříve zmíněné meče mrštil. Na tom by pořád nebylo nic tak strašného, nebýt císařovy dcery, kterou jste s pěnou u úst popadl za vlasy a mrštil s ní do Fudži Sanu, čímž se Vám podařilo probudit Platinového draka, který nyní každý den požaduje po japonské vládě 100 tun lanýžů a 4 panny, jinak prý zboří Ósacké muzeum gorilích přirození.

    S odporem,
    prof. Bartoloměj Okoun, Csc.

  5. Jarek:

    Ehm pánové nerad narušuji Váš jinak harmonický dialog, ale já na daný problém dostal grant, takže všichni víme kde je pravda že…

    S uspokojením
    Doc. prof. Tulipán Smýkls, Csc.

Reaguj!