Tahle paní by se vám ráda omluvila. Nevím přesně za co. Spíš bych se asi měl omluvit já, protože ten refrén, tu gestikulaci, ten střih a ty srnky na konci asi jen tak z hlavy nevypudíte.

Já vím, nejkrásnější obrázek, který jste kdy viděli. Nemáte zač.

Tak mě napadá, že jestli mi něco chybí kvůli mému dlouhodobému experimentu „Život bez TV“, tak jsou to právě Simpsonovi.

Jo a jinak, tady je taková fotka, no, možná by se vám mohla líbit:

Nevím. 

Koho by napadlo, že na Vasilu jednou proběhne soutěž krásy! Ale je to tady, přátelé: seběhlo se deset krasavců/krasavic, aby pomocí svých fotografií bojovali o vaši přízeň. Cítíte to napětí ve vašich kožených tangách? Pusťte se do toho:

Soutěžící 1:  Raymond, pohledný kluk se sportovním duchem a úsměvem zkušeného flirtéra

Soutěžící 2: Lauren, která je pod vlajkou nahá, ale může si to dovolit – MÁ OCELOVÉ TESÁKY

Soutěžící 3: Roger, navenek slušňák, jehož motýlek ale skrývá mužný hrudník milovníka posetý vášnivými polibky

Soutěžící 4: Tom, sympaťák s účesem, který říká: „Tak jo!“

Soutěžící 5: Bruce, pěstěný hezoun z nedalekého koupáku, který vzhledem k barvě chodidel zřejmě příliš často postává v brouzdališti

Soutěžící 6: Agáta, sexy babička s vlnou, která nezapře svou moderní fascinaci seriálem Star Trek: Nová generace

Soutěžící 7: Ahmed, exotický milovník s duší rozevlátého básníka a tělem cvičeného tygra asijského

Soutěžící 8: Rigor, mladý právník s osobitou kšticí, příliš velkou kravatou a myslí nenapravitelného dobráka od kosti

Soutěžící 9: George, který se nebojí experimentovat s novými způsoby, jak si nasadit brýle

Soutěžící 10: Filoména, senza tetička, se kterou je pořád nějaká legrace, hlavně u zubaře

Tak co? Kdo dostane váš hlas? A proč?

V 60. letech byly evidentně k mání nejlepší drogy.

Tuhle fotku Ježíše pořídil Benedictus „Ratzinger“ XVI na dovolené v Tunisu.

Úžasné je, jak se nádhera Kristusových vlasů přepálila až do JPG souboru v papežově digitálu. No jen se zadívejte do božských kudrlin a řekněte, že nevidíte – zázrak!

Jestli v tuto chvíli stále ještě nevěříte v Boha, tak je mi vás už fakt hodně líto.

Následující báseň jsem složil těsně poté, co mi hulvát ukradl tomahawk. Je proto velice depresivní, plná temné symboliky a světobolu. Rozhodl jsem se ji přednést na Symposiu smutných géniů v Kodani, ale ještě předtím ji předložím vám.

Báseň pravděpodobně nepochopíte. Šance se trochu zvyšuje, pokud:

• Nosíte černý rolák ke krku.
• Začínáte věty výrazem: „Ovšem na druhou stranu…!“
• Vaše jediná životní láska zemřela za strašných bolestí, když jste jí zpívali Píseň o Nibelunzích za doprovodu elektrické kytary a orchestrionu.
• Chodíte nakloněni zhruba 20° dopředu.
• Necháváte se vidět na veřejných místech, jak s tvarohem na rameni porovnáváte dvě naprosto shodná vydání Odyssea od Jamese Joyce a říkáte u toho: „Běda!“ nebo „Interesantní!“
• Používáte slova jako „nýbrž“, „ačkoli“ a „drožka“.

A teď již přikročíme k samotnému umění.

Bára

Bára běží, Bára padá
Bára sněží, Bára malá!
Kolem potoka a za pluh, bez dechu se zavřenými oky
Než aby mi můj pamflet dala
Bára uniká: mílovými kroky

Báro, já viděl jaks ten pamflet vzala
strčila sis ho do aktovky, a…
běžela jakoby nic z místnosti, řvouce: „Tak já už musím“
ale přitom jsi nikam ty čubko nemusela

A pak, náhle jako kotva z nosu
Bára stojí přede mnou, pamflet na podnosu
nahá, růže ve vlasech
v oblaku vášně lapám dech, kam ten spěch?
Bára mě hladí na zádech
a na jiných místech
Mech!

Leč to vše: jen léčka a klam
Ženám nevěřte, to radím vám
„Ten pamflet ti nedám a nedám!
…
Hovnoksichte!“

Čau Vasile,

dneska jsem si koupil nový brejle. Myslím, že mi docela sluší. Hlavně jdou dobře k mojí helmě. Mimochodem, všiml sis, že na té fotce mám jedno oko smutný a druhý přísný? To dělají ty brejle! Úlet.

Jinak, zkratka AHMD znamená „Ahoj MegaDioptrie!“. O téhle značce ještě uslyšíme.