Tohle mi velmi připomnělo náš první příspěvek ze září minulého roku. Náboženské večírky mají evidentně nemalé grády.

Jeden z mých oblíbených videoklipů.

Tohle mě dnes dostalo. Někdo zkusil z komiksových stripů „Garfield“ odebrat postavu Garfielda: vznikl „komiks o schizofrenii, maniodepresivitě a zoufalé prázdnotě moderního života“.

Všechny stripy na stránce Garfield minus Garfield.

Já vždycky říkal, že jsou Maďaři ten nejabsurdnější národ. Mimochodem: osmiminutový záběr bez jediného střihu.

znudění muslimové + široké silnice + nedostatek velbloudů + d’n'b = ?

Dvě děti na obrázku jsou zachyceny těsně před hroznou smrtí pozřením od obřího mravkolva. Toto impozantní zvíře, žijící v ruské tajze a na vrcholu Kilimandžára se živí pouze lidmi oblečenými do zimních bund. Vypadá jako kříženec mamuta a anakondy, váží 15 tun a jeho oblíbená kapela jsou N´sync. Své oběti chytá pomocí obrovských chapadel jež rychlostí zvuku vystřeluje ze své nory, kterou jeho oběti většinou mylně považují za autobusovou zastávku.

Důvodem existence takto nesmyslné šelmy se zabývá mnoho vědců od Johanesburgu po Stockholm a jejich bádání zatím přineslo tato zjištění;

1. Mravkolev byl původně černošská hospodyně v rodině východoněmeckého sedláka, kterou štípla do nosu vosa císařská, zrovna když sbírala dříví na otop.
2. Žádný mravkolev neexistuje, jelikož třetí derivace binárního zápisu genesis umožňuje pouze existenci homosexuálních levhartů jezdících na růžových trojkolkách vyrobených z marcipánu (výpočet proveden Ferencem Horváthem, maďarským laureátem nobelovy ceny za matematiku, mír a koukání do slunce pomocí mikroskopu).
3. Mravkolev je zakletý rytíř nindža, kterého vysvobodí pouze polibek od 50 nahých husitů a dvě rány klepadlem na koberce přes záda.

Každopádně při náhodném setkání s tímto tvorem se doporučuji převléci za hromosvod a polohlasně zpívat rakouskou hymnu za doprovodu Los Angelské filharmonie. Zvyšuje to šanci na přežití asi o 13%.

Konečně, vydechlo úlevou a radostí tisíce lidských duší východního bloku.

Tady je ta odpověď všem sýčkům kteří nevěřili. Dne 4.10. 2007 byl slavnostně na oběžnou dráhu vypuštěn první Kazašský raketoplán pojmenován trefně Namazaný švih. Všem kapitalistickým vývojářům NASA a spol spadla čelist. Kazaští specialsté v čele se Zurgovem Bičajlinem vyvinuli průlomový pohon, který otřásl celosvětovým trhem. Raketoplán do vesmíru vynáší místo tří nádrží plných raketového paliva jeden osel. Na obrázku výše vidíme historický okamžik startu Namazaného švihu. Osel právě nabírá rychlost, nese na oběžnou dráhu všechny potřebné přístroje včetně Kazašského liliputa-astronoma Grzaje Mloka (třetí krabice shora). V popředí rovněž vidíme startéra a zároveň hlavního sponzora Kaz – Tur kosmického programu Okaje Okaje. O dalším vývoji se budeme snažit informovat.

V Šanghaji je veselo. Nejenže v této východoasijské metropoli i teď na podzim lidé běhají po ulici nahatí, ale holubi tam od jisté doby vypadají jako miniaturní komunistické tryskáče. Se skvělým zlepšovákem přišel Chung Mí, když si uvědomil, jak depresivně holubi ve své normální podobě vypadají (viz například zde). Spojil se s plastickým chirurgem, soudruhem Liš Šuáh, a vyrazili do ulic.

Mí a Liš nejdříve pouze natírali holuby na červeno, ale zjistili, že jakmile barva zaschne, ptáci jenom smutně koukají zpoza červené krusty po okolí, protože nemohou rozevřít perutě. Proto Dr. Liš přišel s revoluční technikou, při které transplantoval holubí mozek do řiditelného modelu dopravního letadla – a těch se, jak víme, po Šanghajských ulicích valí celé hromady.

Netřeba snad dodávat, že holubům se nový vzhled docela zamlouvá. Nejenže teď létají mnohem rychleji, ale všimli si také, že se jich lidé začali mnohem více bát. Často teď číhají v zákrytu červených tramvají, a jakmile vidí větší shluk nicnetušících, nahých Číňanů, vyrazí do zběsilého útoku. Na fotografii nahoře vidíme jedno z těchto napadení, vyfotografované jedním z holubů a umístěné na internet pod názvem jeseník.jpg.