Film byl podařený, filmová akademie jej dokonce ocenila Oskarem „za snahu“. Návštěvnost ale byla zklamáním: většina lidí si totiž zrovna ten rok uvědomila, že chodit do kina nedává (a nikdy nedávalo) vůbec žádný smysl, a raději si za ušetřené peníze koupili kaleidoskopy.

Pak jsem se podíval do zrcadla a zjistil jsem, že mám na čele vytetováno „Za tebou stojí Jičp!“, otočil jsem se a spatřil jsem Radioaktivní Gorilu, jak píše do bloku:“ Bla bla bla, Goldstar, bla bla bla Goldstar jako, bla bla Jičp vole, ne?“ Prakticky vzápětí ji shořely oči.

Sednul jsem na kolo značky Goldstar a jel nazdařbůh na sever, až jsem dorazil do vesnice Ondřej…. Jičp, Goldstar, Radioaktives, pičo, Ondra, gorilí varle!

V tomto odkazu je seznam míst, kde ten Lord Hoven působil.

4 porce sumce, 50 g másla, 2 hlávky zelí, 1 lžíce sekaného soba, 1 dl vody, 1 lžíce žabího hlenu, 2 lžíce hladké mouky, 1 citron, sůl, jelení lůj

Na přelití : 1 kelímek čiré citronové šťávy, 2 lžíce silného rybího tuku, špetka šafránu, pepře a soli – vše smícháme.

2) 第二Googlemaps マップ“をクリックします。

3) „取得の方向“を入れて

4) 第四ポイントとして“"日本を入力

5) 第五ポイントは“B“は、中国を入力すると、

6) 第六’43を見てください

7) 第七バターで焼くナマズ

Tato příhoda měla ošklivé pokračování. Když se mistr Šeherez-Ád (vlastním jménem Pavel) konečně uklidnil, osedlal nejbližšího tibeťana a vyrazil směr Beringova úžina. Tam za pomocí speciálního antigravitačního skoku (viz foto) přeletěl až na Aljašku a poté se stopem dopravil do New Yorku.

Tam vytáhl vibrující zmenšeninu brněnského Orloje a vrazil ji Homolovi do prdele, tázajíc se: „Kolikpak je asi tak hodin, co?“

@Ondra: Díky za laskavý příspěvek! Nutno však dodat, že moje impérium narazilo na tvrdou zeď v roce 2005 v době, kdy se celý průmysl kontroly obočí znenadání dostal pod obrovský mediální tlak.

Veřejnost se totiž dozvěděla o aféře Oko Oblouk III – tajném výzkumném projektu, který se na atolu Mururoa pokoušel vyvinout tzv. Absolutní Obočí (v astrofyzice známém také jako „Černá díra“). Když byla skupina pokusných Maďarů nechtěně vcucnuta gravitací vlastních nadočnicových oblouků a proměnila se v nezřetelně mluvící kvasary, projekt byl zastaven a s ním i budoucnost celého Obočně-industriálního komplexu.

Jenom vrozená skromnost mu zde velí blábolit o podružné zakázce pro českou vládu, kterou zvládl v mezičase mezi dentální nití a ústní vodou…

Seděl jsem v kádi plné šampaňského a nad hlavou se mi kýval diamantový lustr. Můj sluha Brad Pitt mi zrovna masíroval záda zubním kartáčkem. Když byl hotov, hodil jsem po něm pár akcií Světové banky jako spropitné, a šel se utřít.

Vtom mi cestu zkřížil Klk. Ano, ten Klk! Řekl mi, že jestli mu okamžitě nebudu po vůli, vypustí na mě hejno biologicky zmutovaných hybridů mezi včelou a kosatkou. Instinktivně jsem zahalil svoje dechberoucí tělo do ručníku od Versaceho. Zamrkal jsem svými fantastickými řasy, abych získal trochu času. S Klkem to ani nehlo.

„Tak dobře,“ řekl jsem, „ale nejdřív ti chci ukázat něco rajcovního na svém písíčku!“ Lascivně jsem se kolem Klka omotal a vytáhl zpod umyvadla diamantovou klávesnici. „Teď se chvíli nedívej,“ řekl jsem nosem, zatímco mé hbité prsty kuly ten nejstrašnější PDF soubor, který kdy spatřil světlo světa!

Když jsem byl hotov, stačilo soubor uložit a poodstoupit od klávesnice, aby si geniální Klk z mého výrazu tváře přečetl, co jsem vytvořil.

„Jak jsi mohl!“ řval na mě, držíc se oběma rukama za zuby. Pokusil se pak spáchat rychlou sebevraždu pomocí důmyslné kombinace vuvuzely a ampliónu, ale třásly se mu ruce natolik, že neuspěl.

Zbytek svého života strávil jako šílený prodejce bicyklů značky „Fousek“.

„Libido“

„Dejžto pánbů dobrý den“;
vesele volá selka.
Od hoven máte šatů lem,
na zadku díra velká.

Na botech zví se krokodýl,
od pohledu kokot!
Vypadá jako Černobyl,
tam to byl ale HUKOT!