Seděl jsem v kádi plné šampaňského a nad hlavou se mi kýval diamantový lustr. Můj sluha Brad Pitt mi zrovna masíroval záda zubním kartáčkem. Když byl hotov, hodil jsem po něm pár akcií Světové banky jako spropitné, a šel se utřít.

Vtom mi cestu zkřížil Klk. Ano, ten Klk! Řekl mi, že jestli mu okamžitě nebudu po vůli, vypustí na mě hejno biologicky zmutovaných hybridů mezi včelou a kosatkou. Instinktivně jsem zahalil svoje dechberoucí tělo do ručníku od Versaceho. Zamrkal jsem svými fantastickými řasy, abych získal trochu času. S Klkem to ani nehlo.

„Tak dobře,“ řekl jsem, „ale nejdřív ti chci ukázat něco rajcovního na svém písíčku!“ Lascivně jsem se kolem Klka omotal a vytáhl zpod umyvadla diamantovou klávesnici. „Teď se chvíli nedívej,“ řekl jsem nosem, zatímco mé hbité prsty kuly ten nejstrašnější PDF soubor, který kdy spatřil světlo světa!

Když jsem byl hotov, stačilo soubor uložit a poodstoupit od klávesnice, aby si geniální Klk z mého výrazu tváře přečetl, co jsem vytvořil.

„Jak jsi mohl!“ řval na mě, držíc se oběma rukama za zuby. Pokusil se pak spáchat rychlou sebevraždu pomocí důmyslné kombinace vuvuzely a ampliónu, ale třásly se mu ruce natolik, že neuspěl.

Zbytek svého života strávil jako šílený prodejce bicyklů značky „Fousek“.

„Libido“

„Dejžto pánbů dobrý den“;
vesele volá selka.
Od hoven máte šatů lem,
na zadku díra velká.

Na botech zví se krokodýl,
od pohledu kokot!
Vypadá jako Černobyl,
tam to byl ale HUKOT!

Rád bych poupravil pár faktických chyb. Za prvé nevěřím, že „Jelena“ někdy ve WOWku dosáhla level 7 miliard (neboli tzv. „level atrofovaných řitních svěračů“). K dosáhnutí tohoto levelu je totiž třeba zapálit celý svět WoW pomocí rychlého tření hráčovy postavy o hradby Krakenstadtu (který je chráněn šesti milóny vodních elementálů velikosti Jupiteru). Kromě toho je třeba vyspat se s šesti dalšími hráči WoWka a získat tak takzvaný „Amulet sedmi paniců“.

Za druhé, slovo „Gulundriel“ nic neznamená, což není elfím jménům vůbec podobné. Vzpomeňme, že například „Galadriel“ znamená „Běžící s hejnem diamantových pštrosů“ a „Gandalf“ znamená „Podejte mi sluchátka“. Nemluvě o slově „Lothlorien“, které ve složitém elfím prajazyce vyjadřuje něco jako „Moje řiť má dnes dovolenou“.

A ještě jeden málo známý fakt. Kokeš, který „Jelena“ házela po tancujících lidech, ve skutečnosti vůbec nebyl kokain, ale REGULÉRNÍ KOUZELNÝ PRACH! Nikdo neví, jak se dostal do rukou smažek, ale každopádně tanečníci, kteří jím byly zasažení, většinou získali zvýšenou schopnost dívat se smutně do dálky a myslet při tom na princezny.

Vzpoměl jsem si ještě na pár tajných kódů:

„Pterodaktylus“ – Agent ledabyle předstírá zájem o koupi hausbótu. V nestřeženém okamžiku, kdy jsou k němu všichni otočeni zády, pak skočí přes palubu udělá směšnou grimasu a řve: „Kesone, kesone! Přijď mi na pomoc!“

„Modurit“ – Navazuje na kód „Pterodaktylus“. Na hausbót přiběhne další agent a poté, co všechny legitimuje, skočí do vody za prvním agentem a pak už jenom čeká, až se oba utopí.

„Leukoplast“ – Agent aktivuje schopnost neslyšet slova „Norimberk“ a „Nudlový“

„Prosinec“ – Vymazání paměti lidem, co zahlédli Vasila Bilaka, jak kopuluje s vysavašem.

Ve zmiňované restauraci jsem Ich prožil několik nádherných let. Jejich kapustové pifo je naprosto unglaublich! A fůbec jej nemusíte pít z der SS Koryta, můžete si ho chrstnout do holínky nebo na vousy, a pak pomalu ucucávat. Možná bych vytknul zbytečně malý poměr nudle versus Pifopěna, ale to se dá hostinskému-oberleutnantovi Hansovi Sesselovi odpustit.

Hudba je wunderbar! Většinu času hraje fuhrerova oblíbená „Deutschland einmal, Deutschland immer“, a občas někdo v judeboxu (<– ha ha!) zahraje šlágr „Schnaps und Krieg, Ich liebe dich“.

No a v neposlední řadě chci zdůraznit, že už od dob Druhé říše jsou na jidelním lístku ne tři, ale hned čtyři Essen! A tschechische pisatel této recenze si je efidentně špatně přeložil. Jsou to tedy:

1) Eine pizza mit Schießpulver und Granaten
2) Eine große pizza mit Kartofeln, Kohl, Nudelln, Kraut, Kohl, Knödel, Brot, Kohl und Kohl (mit extra Kohl und Nudelln)
3) Eine tagliatelle mit Ketchup
4) Bier

Vielen Dank,

Herr Alois Zweifach
Wehrmach Strasse 12
Stuttgart – Deutschland
Drittes Reich – Protektorat Europa

Pár dalších kódových označení, co se v těch dobách užívaly:
- „Křivule“ – Narvat si okamžitě červenou knížku do prdele a tvářit se jako student
- „Řeřicha“ – Nenápadně si jazykem sundat hodnost poručíka StB z uniformy a nahradit ji ptačím hovnem
- „Přecejen“ – Odhlásit se z Komunistické strany, spálit vysvědčení z marxismu-leninismu, hodit manželku do Vltavy a začít nový život jako diskokoule

„Prýgl“ – Okamžitá nutnost začít všem kolem recitovat Das Kapital v hantecu a pozpátku
„Šourek“ – Všichni agenti, co jsou poblíž se okamžitě podepíší vlastní močí
„Kraken“ – Označení pro honostný piknik pro nejvyšší honoraci, zakončený zvířecím sriptýzem

Osobne si nicmene myslim, ze Sebestred opravdu neni kun. Je to ve skutecnosti krasny mladenec arijskeho typu, nicmene (k jeho skode) doslo pri jeho narozeni k zamene jmenovek. Kun, ktery se mel puvodne jmenovat Sebestred, tak ted chodi po svete jako Hans-Hieronymus Beobachter. Jeho domneli rodicove mu nechali usit padnouci oblek u Hugo Bosse, poslali jej na Harvard a posleze zamestnali v rodinne firme na konske salamy. Hans-Hieronymus tak tragickou shodou okolnosti kazde rano distingovane ukrajuje kusy svych vzdalenych bratrancu a poklada si je na bagetu.

Nikdo z rodiny si nedokaze vysvetlit, proc Hans-Hieronymus obcas propada v hluboky, nekontrolovatelny plac, a proc je jeho nejoblibenejsi prilohou ke krevetam slama.

Rodiče mi dali jméno „Velefouse!“ a ihned poté zemřeli – kombiace mého vzhledu a netradičního jména totiž způsobuje okamžitou explozi hlavy, proto zde nepřikládám své foto.
Vychován jsme byl tedy v jezuitském kláštěře pod přezdívkou Trolejbus. 3x denně koupel v ledové vodě, studium svatých rukopisů, koukání před sebe do zdi nebo kreslení jeleních portrétů mi měly z hlavy vyhnat vzpomínku na tragédii, jež proběhla když jsem byl ještě batole (a občas se vracela v podobě zuřivých záchvatů vraždící mánie, ze kterých si nic nepamatuji).
Když mi bylo 34 let a poslední takový amok mě posedl před více než deseti lety (tehdy museli dát zbourat jižní křídlo kláštera, protože bylo natolik znečištěno krví, že úklid by vyšel 15x dráž než nová stavba), přišel za mnou otec představený a žoviálně povídá: „Ahoj Trolejbusi, jak se cítíš, můj synu?“
„Ále, docela to ujde, otče. Akorát jsem někde ztratil nohu…“
„Hmm… hmmm… pmpfff… Velefouse!“

A bylo.

Nejdříve nalezni své bývalé kamarády a řekni, že měníš CHAR z elfa hraničáře na ZLOBRA ZABIJÁKA. Možná, že se ze začatku budou trochu ošívat (v tom případě radím použít baseballovou pálku a karate jako přesvědčovací prostředek, aby to s tebou přece jenom zkusili…) a při první hromadné mořské bitce se všemy nazghůly jedoucími na zmutovaných rejnocích a Sauronem řídícím mitrillovou ponorku (nejtěžší bitva v historii dračího doupěte) jistě pochopí tvou užitečnost (průměrná inteligence hráče DD je IQ 165 – stejně jako průměrný věk, kdy přicházejí o panictví).

Dál už je to celé na tobě a tvé schopnosti vyhýbat se fyzické činnosti. Hodně štěstí…